V 1. čtvrtletí bylo zobchodováno 16 % z burzovní nabídky, ve druhém se očekává růst prodejů

Burzovní trh je nyní trochu jako na houpačce. Počátkem roku na burze chybělo vlivem opožděného podepisování smluv dříví smluvních partnerů LČR, posléze ho byl dostatek, ale s velkým rozptylem mezi cenami nabídky a poptávky. Přestože se ceny v počátku 2. čtvrtletí už začínají sbližovat, lze konstatovat, že spory okolo indexace vysoutěžených cen z jednoročních tendrů LČR mají negativní vliv i na burzovní trh.
Celková burzovní nabídka dosáhla v letošním 1. čtvrtletí 1,024 mil. m³ dříví, zobchodováno bylo 163,6 tisíce m³, tedy cca 16 procent.„Skladba nabízených sortimentů rámcově odpovídala zájmu zpracovatelů – cca 615 tisíc m³ představovala jehličnatá kulatina pro pilařské zpracování (60 %) a přibližně 228 tisíc m³ jehličnatá vláknina a dřevovina (22,3 %). V tomto ohledu producenti akceptovali poptávku po sortimentech. Důvodem tohoto nepříznivého poměru mezi nabídkou a reálně zobchodovaným dřívím v 1. čtvrtletí byly zejména rozdílné cenové představy prodávajících a kupujících. Zajímavý je také velký rozptyl v úspěšnosti prodeje (poměr dříví prodaného vůči nabízenému) jednotlivých nabízejících, který se pohybuje od 0% u některých z nich až po více než dvoutřetinovou úspěšnost,“ uvedl mluvčí burzy Martin Soukup.
Mluvčí potvrdil přítomnost většiny lesnických společností – smluvních partnerů LČR – na Dřevařské burze a jejich reálné zapojení do obchodování. Uvedl, že tito producenti mohou na burze nabízet nejen deklarovanou pětinu těžby ve státních lesích, ale samozřejmě i další objemy nad tento limit. Celkově by pak mělo být letos na burze umístěno téměř 2 milióny m³ dříví. „Vzhledem k jistému skluzu při uzavírání smluv LČR se smluvními partnery lze 1. čtvrtletí vnímat jako dobu rozjezdu. Na druhou stranu to však znamená, že ve zbývajících třech čtvrtletích je třeba očekávat ještě podstatnou část deklarovaných objemů,“ dodal mluvčí.
Soukup nevyloučil, že určitý vliv na současnou míru úspěšnosti prodejů může mít i situace vyplývající z principu a nastavení indexace smluvních cen v podmínkách ročních tendrů LČR. Připomněl také potíže, které měly lesnické firmy už v roce 2008 v rámci tříletých tendrů LČR. Nabídky do výběrových řízení tehdy firmy podávaly ve 3. čtvrtletí roku 2007, kdy se blížil konec zpracování kalamity po orkánu Kyrill a trh byl v očekávání růstu cen stlačených kalamitou. Poté následovaly vichřice Emma a Ivan a prohloubení krize. Zatímco ceny dřevní hmoty reálně klesly o desítky procent, čtvrtletní index ČSÚ konzervoval předchozí cenu.
Podle mluvčího přitom problém spočívá už v samotném principu, kdy je pro zachycení cenového vývoje používán pouze index cen ČSÚ.„Pokud pomineme fakt, že používání statistického indexu není v obchodní oblasti běžnou záležitostí, spíše naopak, tak bývá v každém případě zvykem zohledňovat cenový vývoj v dlouhodobých kontraktech určitým cenovým košem, tedy kombinací více faktorů. V takovém případě se nám jeví jako vhodný nástroj burzovní index, tedy vývoj cen na burzovním trhu Dřevařské burzy,“ uvedl. Cílem je podle něj zamezit rozevírání cenových nůžek, kdykoliv se plynulý vývoj cen skokově změní.

Převzato z časopisu Lesnická práce 5/2011